Přeskočit na hlavní obsah

Příběh zaměstnance

 


 V životě lidském se stane, že je člověk osloven a je mu nabídnuta pracovní pozice ošetřovatele zvířat v útulku. Pokud má blízko k přírodě, ke zvířatům (obzvláště těm, která prozatím neměla mnoho štěstí), sám v minulosti adoptoval několik psů a navíc nabídka přijde v době, kdy se chce zklidnit a trochu se odtrhnout od konzumního způsobu života, nabídku přijme.

 

S ideály nastoupí do nového zaměstnání, snaží se sžít s kolegy a zorientovat se v provozu zařízení. O prvotní ideály však postupně přichází, když poznává, že ne vše je tak, jak by mělo být a jak se navenek prezentuje. Nějaký čas trvá než si uvědomí, že to, co se v zařízení děje, nejsou náhodná pochybení, ale propracovaný systém, který v důsledku vede ke špatnému hospodaření, krádežím ze strany vedení, špatné veterinární péči a k týrání a zabíjení zvířat. Dokud zaměstnanec nic nevidí, nerozporuje a funguje v režimu nastaveném vedoucími, je vše v pořádku. Je velmi kladně hodnocen a pravidelně odměňován. Vše má ale své meze a je jen otázkou času, kdy se proti takovým praktikám zaměstnanec ohradí. Pak pro něj naopak nastává peklo na zemi, které většinou neustojí, a v zájmu zachování svého zdraví v tichosti odchází bez minimální šance na změnu v chodu zařízení ve prospěch zvířat. Ještě něčeho daleko horšího se však dočká, pokusí-li se podniknout kroky směřující k nápravě.

 

Až když se postaví na odpor, zaměstnanci dojde, že jsou v zařízení nastavena taková pravidla, aby jeho jednání nařízené vedením mohlo být kdykoli následně interpretováno jako závažné porušování pracovní kázně, bezpečnosti nebo provozního řádu. Vedoucí začne neustále vyhrožovat důtkami, vytýkacími dopisy, svými  nadstandardními vztahy s vedením TS, s příslušníky kriminální policie, kteří skutečně často docházejí do útulku na několikahodinové soukromé návštěvy. Je vyhrožováno dokonce odposlechy telefonátů, konkrétně slovy :„snad si nemyslíš, že když mám kamarády u kriminálky, že ti neodposlouchávám telefon?“.

Například:

Cesty služebním vozem jsou vedením nařizovány pouze ústně, bez jakéhokoli písemného dokladu tak, aby kdykoli později bylo možno příkaz rozporovat.

Pokud je potřeba pro přepravu použít přívěsný vozík, je přikázáno vše zařídit ve vlastní režii s vysvětlením, že pokud by byla doprava požadována na podniku, bylo by vše administrativně složité a realizace požadavku v nedohlednu. Věc je třeba řešit operativně, zaměstnanec tedy použije vůz vlastní (se závěsným zařízením) a vlastní přívěsný vozík a navozí například hlínu z depozitu TS na letišti do útulku.

V případě provádění údržbářských prací vedení s podobným vysvětlením vyžaduje použití vlastního nářadí zaměstnance, někdy s příslibem úhrady např. svářecího materiálu, ochranného plynu, brusného materiálu atd. K tomuto plnění však nikdy nedojde. Je tedy naprosto běžné, že se provádějí služební cesty jak služebním, tak i soukromým vozidlem do místa bydliště zaměstnanců za účelem zapůjčení soukromého nářadí (vrtaček, rozbrušovaček, svářeček, aku nářadí, dílenských podpěr atd.). V případě nutnosti zaměstnance se rychle zbavit je taková cesta následně zneužita a zaměstnanec se dočká odměny ve formě nařčení, že vše prováděl v rozporu s nařízením vedení, a to se všemi důsledky z tohoto vyplývajícími, vč. výpovědi pro hrubé porušení pracovních povinností.

Dochází-li ke znehodnocování krmiva hlodavci, řeší toto zaměstnanci montáží vlastních dveřních prahů - opět ve své režii, zapůjčením kovových 200 litrových sudů, regálů atd.

Jsou-li do útulku přijata malá koťata, je zaměstnanec nucen (tedy pokud chce, aby přežila) dojíždět je do útulku několikrát za noc krmit, má ale zakázáno si tento čas v práci tzv. „odpíchnout“. Vrcholem pokrytectví vedení potom je, když se touto péčí následně chlubí před okolím. Stejná situace nastává pokud je zaměstnanec vyslán na školení v době mimo směny, tedy v době volna. Doba školení pak není ani proplacena, ani vyrovnána náhradním volnem. Dodržování zákoníku práce se v tomto zaměstnání opravdu neřeší.

 

K šikaně zaměstnanců se používají někdy až absurdní prostředky, např. když zaměstnanci je zakazováno manipulovat se zvířaty, když je na pracovišti sám, a zároveň vedení soustavně takové podmínky záměrně i nezáměrně vytváří tím, že je i celý den mimo, což odporuje předpisům o bezpečnosti práce. Zároveň má ale zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti stanovené v pracovní smlouvě spočívající v samostatné práci se zvířaty (např. venčení apod.) .

 

Když nic nepomáhá, vedení se uchyluje k naprosto ubohým krokům, jako je vynucování podpisu písemných vyjádření ostatních zaměstnanců v tom smyslu, že nechtějí s šikanovaným kolegou pracovat, což má být důvod k jeho odchodu.

Ke specifikům tohoto konkrétního pracoviště patří zřízení tzv. „dobrovolného“ černého fondu, do něhož zaměstnanci přispívají na vybavení pracoviště. Dobrovolnost příspěvků do tohoto fondu je ovšem vázaná na výši prémií a osobního ohodnocení, o nichž rozhoduje právě vedení. V případě odmítnutí přispívat se toto okamžitě projeví na jejich odebrání. Z tohoto fondu je uhrazen nákup televizoru, gauče, ale jejich používání vedení přispěvatelům libovolně zakazuje. Zbylé finanční prostředky fondu nejsou nikdy vypořádány, ale vedoucí je používá např. na úhradu pořízení náhrady za jí ztracené klíče od služebního vozu apod.

 

Vrcholně nechutné je, že když je zaměstnanec vyhozen, oškubán a potupen, je nucen odevzdat zaměstnavateli pracovní věci a klíče, a zároveň své věci si z pracoviště vyzvednout, zjišťuje, že jeho skříňka na osobní věci je otevřená a že z ní zmizelo několik věcí, vč. finanční hotovosti. Náhoda? Zajímavé je, že vyšší vedení nemá jakýkoliv zájem situaci prošetřit a celou záležitost vehementně kryje. Má se v takovém případě zaměstnanec bránit soudně, když by nejradši na tuto celou etapu svého života zapomněl? Musí si uvědomit, že vůbec nejde o věci ani o peníze, a nakonec ani o to zaměstnání, které je pro něj živobytím. Jde o princip, jak má zaměstnavatel se zaměstnancem zacházet. Jde o to, že lidé, kteří takto zacházejí s lidmi, nejsou schopni zacházet civilizovaným způsobem ani se zvířaty.

 

 

Komentáře

Miroslav Sevcik píše…
https://uloz.to/file/UjO0yH1hInJH/1-10-2022horakova-mp4#!ZJDlLwR2ZGSuLJV4Z2IuZQyzMwEwZxuXoxxlG0yzAJMDG2MuBD==
Miroslav Sevcik píše…
https://uloz.to/file/UjO0yH1hInJH/1-10-2022horakova-mp4#!ZJDlLwR2ZGSuLJV4Z2IuZQyzMwEwZxuXoxxlG0yzAJMDG2MuBD==
Anonymní píše…
https://ulozto.live/watch/OuulX_dBrW
Anonymní píše…
https://ulozto.live/watch/9vuWQ_Rev1

Populární příspěvky z tohoto blogu

FARMA ZVÍŘAT aneb Jsme si všichni rovni, ale někteří jsou rovnější - Aktualizace

     OSOBY A OBSAZENÍ Slepice - Vedoucí útulku - od bývalých zaměstnanců zvaná jako " čiré zlo", "zrůda", " psychopat" apod. Moc ráda manipuluje lidi, hraje si na  chudinku, evid. to s muži velmi dobře umí, vyhrožuje konexemi na PČR a MP, kontakty Tam opravdu má (s kriminalisty jezdí na lovy). Lže jako když tiskne a štve lidi proti sobě. Ke zvířatům nemá žádný vztah, resp. je nesnáší. Množí berňáky, surikaty a jiné, samozřejmě pouze pro zisk. Vlastní pohřební službu, takže ke smrti má specifický vztah.    Kohoutek -  Zástupce vedoucí - čirý oportunista, který je rád, že  bere velmi solidní plat s příplatkem za vedení,  ale odpovědnost nechce mít žádnou. Nemusí  fakticky nic dělat, jen vysedává na lavičce a hulí jednu za druhou. Taky si rád něco z  útulku odveze. Je si jistý svou pozicí,  protože Slepici dohodil místo on a zasadil se o vyhození bývalé vedoucí, která po něm chtěla , aby něco dělal. Na pokyn Slepice udělá i špinavou práci, i když jemu j

JAK SE KRADE V TS 1 aneb Lidová tvořivost v praxi

  Na to, až budu moci napsat tento článek, jsem čekala opravdu dlouho a moc jsem se na to těšila. Konečně nastal ten okamžik, kdy se nám podařilo získat oficiální závěry z kontroly provedené nejmenovaným inspektorátem v TS. Výsledky kontroly se dají laicky a stručně shrnout do konstatování, že   TS OKRÁDÁ své zaměstnance (odhlédnu-li od toho, že samozřejmě okrádá i svého zřizovatele a tím i nás všechny), ale také - teď již oficiálně a neoddiskutovatelně - soustavně a závažným způsobem porušuje zákony naší země. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali mnohokrát nejen odpovědné orgány, ale taktéž zástupce zřizovatele, který má TS ve své gesci, konkrétně Piráta Pinocchia (viz článek Farma zvířat). Pipi se neustále vykrucoval ze své povinnosti vyvodit z pochybení vedení TS (jmenovitě Krtečka a Pytlíka) osobní odpovědnost mj. proto, že Krteček jeho kamarád. Evidentně je mu úplně lhostejné, že za plnění svých povinností náměstka je placen z našich daní, a to - dle mého názoru - až příliš štědře

O pravdě, morálce a spravedlnosti

  Dnes je mi opravdu smutno. Obvykle to řeším tak, že se vykníkám na ramínko nejlepší kamarádce. Ta ovšem zrovinka dnes žení syna, tak to prostě nejde. Kamarádovi jsem si zanadávala, ale moc to nepomohlo, spíš mě to tak nějak přemohlo. Cítím se v tom všem nějaká ztracená. Čekám toho totiž od lidí příliš. Že mě pochopí nebo se o to budou aspoň snažit, že mi budou naslouchat, že mi možná i pomůžou - ne nutně mě osobně , ale spravedlnosti, teda tomu, co já pod pojmem spravedlnost chápu. A v tom to právě je. Každý si pod tím pojmem evidentně představujeme něco jiného. A co teprve ty dvě mrchy - pravda a morálka.   To, co mne dnes tak zdrblo, byl rozhovor s jedním člověkem, kterého jsem považovala za ostrůvek pravdy a morálky v marastu tristní sebranky. Ukázalo se, že nechápe, co já považuji za morální, a dokonce se mi zdálo, že to ani pochopit nechce. Hlavně tedy to, že říkat za každou cenu pravdu nemusí být vždy morální. No, ale kdo jsem já, abych to soudila. Každý přece máme svou morál