Z webových stránek Městského útulku pro opuštěná zvířata v Hradci Králové:
„Hlavním posláním útulku je zajištění
nejnutnějších životních potřeb pro nalezené psy a kočky. V útulku je odchyceným
zvířatům zajištěna vstupní veterinární prohlídka, popř. vakcinace a další
potřebná veterinární léčba. Samozřejmostí je pak zajištění řádného krmení,
napájení a zoohygieny.“
A teď si sundejme
růžové brýle.
Roku
2021 bylo do útulku přijato několik psů zabavených z nevyhovujících podmínek na
Broumovsku, mezi nimi dvě fenky, Kara a Chelsea. Kara byla březí a Chelsea už
přišla s narozenými štěňaty. Obě fenky byly bázlivé, ale po porodu se o svá štěňata vzorně staraly. Obě
však byly od nich na 5 týdnech odděleny, důvodem měla být údajná agresivita fen
a jejich neumístitelnost. Slepička s Kohoutkem ale věděli, že malinká roztomilá
štěňátka půjdou při dni otevřených dveří rychle na dračku. Námitky ošetřovatelů
na nevhodnost oddělení fen od štěňat v tak raném věku byly razantně umlčeny -
ostatně jako ve všech ostatních případech.
CHELSEA
Fenka Chelsea to měla spočítané velmi
brzy. Slepička s Kohoutkem vymysleli diagnózu, která bude záminkou pro
utracení, už dva týdny předem a nijak se s tímto netajili. Touto diagnózou měla
být torze žaludku a každému, kdo jen něco málo ví o psech, je jasné, že se
jedná o velmi akutní problém a navíc, v podmínkách útulku je v podstatě
nemožné, aby si pes torzi způsobil. Ošetřovatelé vždy pečlivě dbali na správné
načasování krmení a pohybu. Navíc fena se štěňaty nemá ani energii dělat v
kotci kotrmelce. U smluvních veterinářů si Slepička ale vždy prosadí svou, mají
přece důvod být jí vděční za dobrý výdělek, takže proč by Slepičce nevyšli
vstříc.
Z
výše uvedeného záznamu vyplývá, že i kdyby se opravdu jednalo o torzi, resp.
veterinář byl přesvědčen, že se o tuto diagnózu skutečně jedná, nebyl učiněn žádný
pokus věc řešit. Pouze byl kontaktován majitel - v tomto případě úřad, kde
kompetentní osoby proti utracení nic nenamítaly a nejspíše byly rády, že
náklady nebudou větší než ty za injekci s usmrcovadlem (T61).
KARA
Kara bohužel měla své poslední dny života prožívat v daleko větším utrpení. Po tom, co byla oddělena od štěňat, byla na přímý příkaz Slepičky umístěna do nevytápěného kotce. V té době byla v těchto kotcích taková zima, že přes noc zamrzala voda v misce. Ošetřovatelé se snažili fence alespoň poskytnout podložku jako izolaci od ledové podlahy. Slepička toto opakovaně zakazovala a podložka musela být vždy odstraněna. Fence, které ani nebylo dopřáno, aby dokojila svá štěňata, se samozřejmě silně zanítily struky. Kvůli velkým bolestem si je Kara vykousala, čímž se problém ještě zhoršil. Přestože ošetřovatelé při každé návštěvě veterinářku za fenou vodili a upozorňovali na nutnost okamžitého řešení problému, veterinářka ale nijak nereagovala, měla totiž své instrukce. Jednomu ošetřovateli byla dokonce nařízena dovolená, aby již nadále nemohl na problém upozorňovat a dožadovat se řešení.
Jeden z ošetřovatelů již nesnesl pohled na
dramaticky se horšící stav feny a snažil se jí pomoci. I přes výslovný zákaz
Slepičky donutil veterinářku fenu začít léčit a zavolal svého kolegu, který byl
zrovna na dovolené, aby mu s fenkou přijel pomoci. Převedl ji na oddělení
karantény, kde se alespoň temperuje. Se zlou se však potázal. Kohoutek tohoto ošetřovatele
okamžitě "nahlásil" telefonicky Slepičce a všemožně bránil ošetření
fenky provést. Zakázal ošetřovatelům k feně přístup a sepsal rukou dokument o
zákazu péče o fenu a porušení příkazu Slepičky a dožadoval se jeho podpisu.
Ošetřovatelé samozřejmě odmítli podepsat, mj. s odůvodněním, že jejich náplň
práce je "ošetřovatel zvířat - samostatná práce se psy". Nakonec se
jim alespoň přes zákaz nadřízených poskytnou feně základní ošetření a nasadit
jí ochranný límec, aby si rány dále nevykusovala. Obdobná situace se opakovala
další den poté.
Z výpovědi ošetřovatele: "Stav feny byl
vážný, ale ještě řešitelný , přesto byla fena v mé a kolegově nepřítomnosti 3.
prosince 2021 utracena. V sobotu 4. prosince jsem byl povolán na mimořádnou
směnu ve dnech otevřených dveří a hned ráno tento fakt zjistil. Vyjádřil jsem
odpor proti takovému zacházení se zvířaty a proti celému postupu, který vyústil
v podstatě až v utýrání zvířete zvláště krutým způsobem. Vedoucí nepřipustila
chybu a sdělila mi, že pokud ona
rozhodne, bude utraceno jakékoli zvíře, a to i bez důvodu (veterinářka následně vše přikryje a
papírově vypíše tak, aby věc nebudila podezření). Zástupce přiznal, že tato
odpornost padá zcela na hlavu útulku, měl však jedinou starost, a to aby byla
celá věc zametena pod koberec a nedostala se na veřejnost."
Za příkladný přístup a snahu o záchranu fenky ošetřovatelé
byli také příkladně potrestáni. Jeden z nich dokonce musel krmit fenu vlastním
doneseným krmivem protože vedení nejen že fenkám přidělovalo nízké dávky
vzhledem ke kojení, ale také ošetřovatelům zakazovalo dávky zvyšovat. Snaha
fenkám přilepšit byla opět trestána. Není tedy divu, že po pár takových incidentech,
kdy si ošetřovatelé dovolili vyjádřit nesouhlas s přístupem vedení, Slepička s Kohoutkem
se postarali o to, aby si to pro příště rozmysleli nebo byli
"odejiti". O to větší rozčarování čekalo některé z uvedených
ošetřovatelů, kteří byli tohoto případu svědky, když jeden z nich se časem
podvolil Slepičce a záhadně ztratil paměť. No, vlastně se nedivíme, protože s
takovou odpovědností se moc špatně žije....,že?
Komentáře