Přeskočit na hlavní obsah

Případ německého ovčáka aneb Když se chce, všechno jde...





Začátkem srpna 2022 byl do útulku přijat starší německý ovčák, kterého KVS odebrala majiteli pro týrání. Byl zhruba 10 let starý, hodně pohublý a unavený. Veterináři z KVS doporučili jaterní a ledvinové testy, které by umožnily zahájit správnou léčbu. Magistrát otálel, nechtěl do psa investovat. Nakonec po urgencích veterinářů z KVS byly provedeny základní jaterní testy, které odhalily jisté jaterní a ledvinové problémy způsobené věkem a dosavadní péčí – přesto byl dle nich pes vitální a jeho stav byl léčitelný. Podle názoru ošetřovatelů jedl s chutí a neměl zažívací potíže. Zpočátku se párkrát pomočil, když tvrdě spal, ale to se postupně lepšilo a poté už se venčil mimo kotec. I to počáteční pomočování mohlo být následkem stresu nebo například zánětu močového měchýře, cukrovky a spousty dalších, třeba i dobře léčitelných onemocnění. Pes byl v útulku velice kontaktní a vděčný za společnost a pohlazení. Jeho stav se postupně zlepšoval, i když mu vedoucí útulku nepodávala doporučené léky. Přes zlepšení jeho zdravotního stavu Slepička stále usilovala o jeho utracení.

Mezitím se vedoucí spolku Další šance Mgr. Iva Pelíšková opakovaně snažila přimět Ing. Červinkovou, vedoucí odboru životního prostředí hradeckého magistrátu, aby uvolnila peníze na jeho vyšetření a léčbu, ale bez úspěchu, ačkoliv se nejednalo o žádnou nadstandardní částku. Základní léky dovezla do útulku smluvní veterinářka až asi po dvou týdnech, v době, kdy už je pes nepotřeboval.

 Ale nepředbíhejme. O osudu pejska se lidé dozvěděli, i když nebyl dán do nabídek k adopci – to ani není proveditelné, protože útulek nerozhoduje o zabavených psech. Toto je v pravomoci veterinární správy v součinnosti s magistrátem, oddělením ŽP. Zabaveného psa tedy nelze adoptovat, ale je možné ho umístit do dočasné náhradní péče. Právě tuto péči nabízeli jak soukromí zájemci, tak i spolky, např. Psí senioři v nouzi z. s.  Součástí této nabídky byla samozřejmě i vlastní úhrada nákladů na vyšetření a léčbu. Bohužel tyto nabídky nebyly vyslyšeny, neboť Ing. Červinkové to připadalo příliš administrativně složité. Neřešitelná situace, neschopnost nebo lhostejnost k osudu starého ztýraného psa?


Čas běží a ovčák v útulku překáží, přestože není léčen ani dobře krmen. Slepička vyvíjí obrovské úsilí, aby byl utracen. Fotí ho v pozici, kdy psa drží její zástupce Kohoutek takovým způsobem v tříslech, aby to budilo dojem, že se sám neudrží na nohou. Snaží se tak na odpovědných místech dokázat, že jeho zdravotní stav je neřešitelný a další péče o něj je zbytečná. Není to poprvé, kdy své nadřízené žádá o souhlas k eutanázii zvířete, které se jí znelíbilo. Vždy si jde tvrdě za svým perverzním cílem a většinou ho bohužel dosáhne – i díky svým údajně nadstandardním vztahům (s vedením TS, s veterináři, s MP a s některými magistrátními úředníky), kterými ráda zastrašuje své zaměstnance.  Stanovení diagnózy pak bývá pouhou formalitou – smluvní veterinářka to bez problému zařídí. V případě našeho ovčáka to měl být nádor v tlamě, kterého si však nevšimli ani veterináři z KVS, ani ošetřovatelé, podle nichž pes přijímal potravu bez problémů. Tato diagnóza se neslučuje ani s názory několika nezávislých veterinářů.

Asi po dvou týdnech se ovčákův zdravotní stav ze dne na den nepochopitelně fatálně zhoršil.  Mohla to být náhoda, mohl to být špatný úmysl – Slepička s Kohoutkem mají neomezený přístup k léčivům, které v útulku skladuje smluvní veterinářka. Slepička pohotově svolává „odbornou komisi“, která rozhodne, že ovčákův zdravotní stav je neřešitelný a utracení nezbytné! Členy komise jsou Slepička, smluvní veterinářka MVDr. Šimková, Ing. Krteček a překvapivě i Ing. Červinková z hradeckého magistrátu, která sama několik dní před tím tvrdila, že pokud bude pes utracen proti doporučení lékařů z KVS, bude žádat jeho pitvu. To se však nestalo, opět se jednalo o složité administrativní postupy. Další šance z. s. tehdy nabídla úhradu jeho pitvy s tím, že bude provedena nezávislou laboratoří.  Nabídka vyslyšena nebyla, naopak bylo tělo ovčáka urychleně odvezeno na kafilerii, aby pitva provedena být nemohla.

Smutný osud pejska, který si prožil u majitele své. Ještě smutnější je to, že když dostal ve stáří šanci na důstojné dožití, hradecký útulek mu ji jednoduše vzal. Obrovský podíl na tom měl i odbor ŽP hradeckého magistrátu. Ten v popisu své činnosti na webu města uvádí mimo jiné i to, že „plní úkoly vyplývající z právních předpisů na úseku zákona na ochranu zvířat proti týrání a na úseku zákona o veterinární péči“. To příliš neodpovídá jeho postupu v tomto případě, kdy se svou filozofií nevyšetřovat, neléčit, nepředávat do péče spoluzavinil zbytečné usmrcení zvířete.

V říjnu 2022 zpracováno na základě svědectví ošetřovatele psa, vedoucí útulku Další šance z. s., vedoucí spolku Psí senioři v nouzi z. s., soukromých zájemců o dočasnou péči a konzultací s nezávislými veterináři.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FARMA ZVÍŘAT aneb Jsme si všichni rovni, ale někteří jsou rovnější - Aktualizace

     OSOBY A OBSAZENÍ Slepice - Vedoucí útulku - od bývalých zaměstnanců zvaná jako " čiré zlo", "zrůda", " psychopat" apod. Moc ráda manipuluje lidi, hraje si na  chudinku, evid. to s muži velmi dobře umí, vyhrožuje konexemi na PČR a MP, kontakty Tam opravdu má (s kriminalisty jezdí na lovy). Lže jako když tiskne a štve lidi proti sobě. Ke zvířatům nemá žádný vztah, resp. je nesnáší. Množí berňáky, surikaty a jiné, samozřejmě pouze pro zisk. Vlastní pohřební službu, takže ke smrti má specifický vztah.    Kohoutek -  Zástupce vedoucí - čirý oportunista, který je rád, že  bere velmi solidní plat s příplatkem za vedení,  ale odpovědnost nechce mít žádnou. Nemusí  fakticky nic dělat, jen vysedává na lavičce a hulí jednu za druhou. Taky si rád něco z  útulku odveze. Je si jistý svou pozicí,  protože Slepici dohodil místo on a zasadil se o vyhození bývalé vedoucí, která po něm chtěla , aby něco dělal. Na pokyn Slepice udělá i špinavou práci, i když jemu j

JAK SE KRADE V TS 1 aneb Lidová tvořivost v praxi

  Na to, až budu moci napsat tento článek, jsem čekala opravdu dlouho a moc jsem se na to těšila. Konečně nastal ten okamžik, kdy se nám podařilo získat oficiální závěry z kontroly provedené nejmenovaným inspektorátem v TS. Výsledky kontroly se dají laicky a stručně shrnout do konstatování, že   TS OKRÁDÁ své zaměstnance (odhlédnu-li od toho, že samozřejmě okrádá i svého zřizovatele a tím i nás všechny), ale také - teď již oficiálně a neoddiskutovatelně - soustavně a závažným způsobem porušuje zákony naší země. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali mnohokrát nejen odpovědné orgány, ale taktéž zástupce zřizovatele, který má TS ve své gesci, konkrétně Piráta Pinocchia (viz článek Farma zvířat). Pipi se neustále vykrucoval ze své povinnosti vyvodit z pochybení vedení TS (jmenovitě Krtečka a Pytlíka) osobní odpovědnost mj. proto, že Krteček jeho kamarád. Evidentně je mu úplně lhostejné, že za plnění svých povinností náměstka je placen z našich daní, a to - dle mého názoru - až příliš štědře

O pravdě, morálce a spravedlnosti

  Dnes je mi opravdu smutno. Obvykle to řeším tak, že se vykníkám na ramínko nejlepší kamarádce. Ta ovšem zrovinka dnes žení syna, tak to prostě nejde. Kamarádovi jsem si zanadávala, ale moc to nepomohlo, spíš mě to tak nějak přemohlo. Cítím se v tom všem nějaká ztracená. Čekám toho totiž od lidí příliš. Že mě pochopí nebo se o to budou aspoň snažit, že mi budou naslouchat, že mi možná i pomůžou - ne nutně mě osobně , ale spravedlnosti, teda tomu, co já pod pojmem spravedlnost chápu. A v tom to právě je. Každý si pod tím pojmem evidentně představujeme něco jiného. A co teprve ty dvě mrchy - pravda a morálka.   To, co mne dnes tak zdrblo, byl rozhovor s jedním člověkem, kterého jsem považovala za ostrůvek pravdy a morálky v marastu tristní sebranky. Ukázalo se, že nechápe, co já považuji za morální, a dokonce se mi zdálo, že to ani pochopit nechce. Hlavně tedy to, že říkat za každou cenu pravdu nemusí být vždy morální. No, ale kdo jsem já, abych to soudila. Každý přece máme svou morál