Přeskočit na hlavní obsah

Případ německého ovčáka aneb Když se chce, všechno jde...





Začátkem srpna 2022 byl do útulku přijat starší německý ovčák, kterého KVS odebrala majiteli pro týrání. Byl zhruba 10 let starý, hodně pohublý a unavený. Veterináři z KVS doporučili jaterní a ledvinové testy, které by umožnily zahájit správnou léčbu. Magistrát otálel, nechtěl do psa investovat. Nakonec po urgencích veterinářů z KVS byly provedeny základní jaterní testy, které odhalily jisté jaterní a ledvinové problémy způsobené věkem a dosavadní péčí – přesto byl dle nich pes vitální a jeho stav byl léčitelný. Podle názoru ošetřovatelů jedl s chutí a neměl zažívací potíže. Zpočátku se párkrát pomočil, když tvrdě spal, ale to se postupně lepšilo a poté už se venčil mimo kotec. I to počáteční pomočování mohlo být následkem stresu nebo například zánětu močového měchýře, cukrovky a spousty dalších, třeba i dobře léčitelných onemocnění. Pes byl v útulku velice kontaktní a vděčný za společnost a pohlazení. Jeho stav se postupně zlepšoval, i když mu vedoucí útulku nepodávala doporučené léky. Přes zlepšení jeho zdravotního stavu Slepička stále usilovala o jeho utracení.

Mezitím se vedoucí spolku Další šance Mgr. Iva Pelíšková opakovaně snažila přimět Ing. Červinkovou, vedoucí odboru životního prostředí hradeckého magistrátu, aby uvolnila peníze na jeho vyšetření a léčbu, ale bez úspěchu, ačkoliv se nejednalo o žádnou nadstandardní částku. Základní léky dovezla do útulku smluvní veterinářka až asi po dvou týdnech, v době, kdy už je pes nepotřeboval.

 Ale nepředbíhejme. O osudu pejska se lidé dozvěděli, i když nebyl dán do nabídek k adopci – to ani není proveditelné, protože útulek nerozhoduje o zabavených psech. Toto je v pravomoci veterinární správy v součinnosti s magistrátem, oddělením ŽP. Zabaveného psa tedy nelze adoptovat, ale je možné ho umístit do dočasné náhradní péče. Právě tuto péči nabízeli jak soukromí zájemci, tak i spolky, např. Psí senioři v nouzi z. s.  Součástí této nabídky byla samozřejmě i vlastní úhrada nákladů na vyšetření a léčbu. Bohužel tyto nabídky nebyly vyslyšeny, neboť Ing. Červinkové to připadalo příliš administrativně složité. Neřešitelná situace, neschopnost nebo lhostejnost k osudu starého ztýraného psa?


Čas běží a ovčák v útulku překáží, přestože není léčen ani dobře krmen. Slepička vyvíjí obrovské úsilí, aby byl utracen. Fotí ho v pozici, kdy psa drží její zástupce Kohoutek takovým způsobem v tříslech, aby to budilo dojem, že se sám neudrží na nohou. Snaží se tak na odpovědných místech dokázat, že jeho zdravotní stav je neřešitelný a další péče o něj je zbytečná. Není to poprvé, kdy své nadřízené žádá o souhlas k eutanázii zvířete, které se jí znelíbilo. Vždy si jde tvrdě za svým perverzním cílem a většinou ho bohužel dosáhne – i díky svým údajně nadstandardním vztahům (s vedením TS, s veterináři, s MP a s některými magistrátními úředníky), kterými ráda zastrašuje své zaměstnance.  Stanovení diagnózy pak bývá pouhou formalitou – smluvní veterinářka to bez problému zařídí. V případě našeho ovčáka to měl být nádor v tlamě, kterého si však nevšimli ani veterináři z KVS, ani ošetřovatelé, podle nichž pes přijímal potravu bez problémů. Tato diagnóza se neslučuje ani s názory několika nezávislých veterinářů.

Asi po dvou týdnech se ovčákův zdravotní stav ze dne na den nepochopitelně fatálně zhoršil.  Mohla to být náhoda, mohl to být špatný úmysl – Slepička s Kohoutkem mají neomezený přístup k léčivům, které v útulku skladuje smluvní veterinářka. Slepička pohotově svolává „odbornou komisi“, která rozhodne, že ovčákův zdravotní stav je neřešitelný a utracení nezbytné! Členy komise jsou Slepička, smluvní veterinářka MVDr. Šimková, Ing. Krteček a překvapivě i Ing. Červinková z hradeckého magistrátu, která sama několik dní před tím tvrdila, že pokud bude pes utracen proti doporučení lékařů z KVS, bude žádat jeho pitvu. To se však nestalo, opět se jednalo o složité administrativní postupy. Další šance z. s. tehdy nabídla úhradu jeho pitvy s tím, že bude provedena nezávislou laboratoří.  Nabídka vyslyšena nebyla, naopak bylo tělo ovčáka urychleně odvezeno na kafilerii, aby pitva provedena být nemohla.

Smutný osud pejska, který si prožil u majitele své. Ještě smutnější je to, že když dostal ve stáří šanci na důstojné dožití, hradecký útulek mu ji jednoduše vzal. Obrovský podíl na tom měl i odbor ŽP hradeckého magistrátu. Ten v popisu své činnosti na webu města uvádí mimo jiné i to, že „plní úkoly vyplývající z právních předpisů na úseku zákona na ochranu zvířat proti týrání a na úseku zákona o veterinární péči“. To příliš neodpovídá jeho postupu v tomto případě, kdy se svou filozofií nevyšetřovat, neléčit, nepředávat do péče spoluzavinil zbytečné usmrcení zvířete.

V říjnu 2022 zpracováno na základě svědectví ošetřovatele psa, vedoucí útulku Další šance z. s., vedoucí spolku Psí senioři v nouzi z. s., soukromých zájemců o dočasnou péči a konzultací s nezávislými veterináři.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O tom, jak zase jednou pravda a láska nezvítězila na lží a nenávistí

  Tak dnes to bude jenom o tom jednom - našem hrdinovi cti a pravdy - Vašíkovi Pašíkovi. Extra výkon, který předvedl u soudního jednání v pozici svědka, by mu mohl závidět i lecjaký šmejd. Po předposledním setkání jsem si tedy o Vašíkovi a jeho morálce mohla myslet leccos, přesto jsem z nějakého prapodivného důvodu věřila, že řekne a dosvědčí to, co slíbil, že řekne a dosvědčí. Nikdy jsem ho do ničeho nenutila, nic jsem od něj nechtěla. Jen, aby potvrdil, co byla pravda. A ejhle! U soudu Vašík v některých případech ztratil paměť, v některých si zase pamatoval až moc dobře --- a hlavně neuvěřitelně. Kdyby se mnou vážený pan soudce tzv. nevytřel podlahu a dovolil mi klást svědkovi připravené otázky, jistě by se bývalo prokázalo, jak to s oním "čestným" prohlášením Vašíka Pašíka je. Při našem posledním osobním rozhovoru se několikát, resp. opakovaně Vašík rozčiloval, že jsem ho svými články de facto zahrnula do "party blbečků". Byl to evidentně jen únikový manévr, ab

FARMA ZVÍŘAT aneb Jsme si všichni rovni, ale někteří jsou rovnější - Aktualizace

     OSOBY A OBSAZENÍ Slepice - Vedoucí útulku - od bývalých zaměstnanců zvaná jako " čiré zlo", "zrůda", " psychopat" apod. Moc ráda manipuluje lidi, hraje si na  chudinku, evid. to s muži velmi dobře umí, vyhrožuje konexemi na PČR a MP, kontakty Tam opravdu má (s kriminalisty jezdí na lovy). Lže jako když tiskne a štve lidi proti sobě. Ke zvířatům nemá žádný vztah, resp. je nesnáší. Množí berňáky, surikaty a jiné, samozřejmě pouze pro zisk. Vlastní pohřební službu, takže ke smrti má specifický vztah.    Kohoutek -  Zástupce vedoucí - čirý oportunista, který je rád, že  bere velmi solidní plat s příplatkem za vedení,  ale odpovědnost nechce mít žádnou. Nemusí  fakticky nic dělat, jen vysedává na lavičce a hulí jednu za druhou. Taky si rád něco z  útulku odveze. Je si jistý svou pozicí,  protože Slepici dohodil místo on a zasadil se o vyhození bývalé vedoucí, která po něm chtěla , aby něco dělal. Na pokyn Slepice udělá i špinavou práci, i když jemu j

Příběh zaměstnance

    V životě lidském se stane, že je člověk osloven a je mu nabídnuta pracovní pozice ošetřovatele zvířat v útulku. Pokud má blízko k přírodě, ke zvířatům (obzvláště těm, která prozatím neměla mnoho štěstí), sám v minulosti adoptoval několik psů a navíc nabídka přijde v době, kdy se chce zklidnit a trochu se odtrhnout od konzumního způsobu života, nabídku přijme.   S ideály nastoupí do nového zaměstnání, snaží se sžít s kolegy a zorientovat se v provozu zařízení. O prvotní ideály však postupně přichází, když poznává, že ne vše je tak, jak by mělo být a jak se navenek prezentuje. Nějaký čas trvá než si uvědomí, že to, co se v zařízení děje, nejsou náhodná pochybení, ale propracovaný systém, který v důsledku vede ke špatnému hospodaření, krádežím ze strany vedení, špatné veterinární péči a k týrání a zabíjení zvířat. Dokud zaměstnanec nic nevidí, nerozporuje a funguje v režimu nastaveném vedoucími, je vše v pořádku. Je velmi kladně hodnocen a pravidelně odměňován. Vše má ale své meze a j